Můj příběh
Mou vášní je objevovat zázraky a sílu přírody, ochutnávat a vychutnávat život, a využívat tyto dary na cestě ke zdraví. Proto mě baví skrze léčení přirozenou stravou probouzet i v druhých touhu po uzdravení.
Samozřejmost, jak se může zdát...
Za okny hustě sněží. Je krásný lednový den a i když mrzne, až praští, já vyrážím za svým celodenním pobytem do přírody, do lesní mateřské školky.
Jmenuji se Lea a jsem maminkou 3 kluků. Jako každé ráno si nejprve vypiju svůj šálek vody, osvěžím se ledovou sprchou a vypravuji své kluky do školy. Ještě si zacvičím a hurá s batohem na zádech do mrazivě chladného zimního rána.
Pára stoupá od úst a pod nohama mi křupe čerstvě napadaný sníh. Všude je bílo a svěží vzduch štípe a probouzí ve mně život, jako bych měla tančit. A začíná další krásný den…
Lesní zážitky s dětmi jsou denně plné dobrodružství, které je pokaždé jiné. Toto mrazivé ráno se honíme kolem pro zahřátí, koulujeme se a sjíždíme kopec na čemkoli, co je po ruce. Po chvíli řádění ve sněhu usedám udýchaná na pařez, abych znovu nabrala síly na příští honičku s neúnavnou smečkou patnácti dětí 🙂
Sedím tam a ze svého dřevěného ‚trůnu‘ sleduji to šťastné dětské hemžení i svůj vnitřní klid. Je skvělé se na chvíli zastavit a já si té vzácné chvíle užívám plnými doušky.
S dalším nádechem a výdechem se přistihnu, jak se uvnitř usmívám, a po těle se mi rozlívá ten neskonale krásný pocit, který je směsí vděčnosti, lásky, radosti a pokory k životu samotnému.
Hluboké pokory, že především díky svému zdraví mohu takto prožívat své dny a bez zdravotních omezení se věnovat tomu, co mi přináší radost a uspokojení.
Zároveň si v tomto nádherném rozpoložení uvědomuji, že trávit dny v přírodě za jakéhokoli počasí, honit se v mraze či dešti po lese, nebo si denně dopřát ledovou vodu a ještě se u toho cítit skvěle není až taková samozřejmost, jak se může zdát.
A co tomu vlastně předcházelo...
Už jako malá holka jsem často marodila, potýkala se se spoustou zdravotních potíží, které ač se zdály běžné a trápily kdekoho, tak mě v životě dost omezovaly. Pravidelně jsem trpěla na různé potíže dýchacích cest, opakované záněty přůdušek, angíny, záněty dutin a hrtanu a jiné.
Problémy přešly později do chronické podoby, přičemž jsem co chvíli onemocněla a bez kapesníku v kapse nebo v kabelce jsem se neobešla jediný den v roce.
Dost mě to otravovalo život. Navíc hromady předepisovaných antibiotik, které mi na potíže zabíraly stále méně a méně, narušily i mé trávení. Takže ke stávajícím potížím přibyly ještě různé trávicí problémy a bolesti.
Celý tento stále dokola se opakující ‚kolotoč‘ mě naprosto vyčerpával a nakonec vedl k úplnému kolapsu imunitního systému. Cítila jsem se bezmocná. Byla jsem slabá a připadala jsem si jak loutka, která bez injekcí a pilulek podlehne každé běžné infekci.
Žila jsem mezi prací, nemocí a lékaři, a přesto se můj stav nijak nelepšil. Sužoval mě pocit zoufalství a hněvu. Nic z toho, co mi kdy kdo nabízel, nezabíralo. Až jsem přestávala lékům a některým doporučením odborníků postupně důvěřovat.
Ne snad proto, že by nevěděli, co dělají. Spíš proto, že nebyl nikdo nikdy schopen řešení uchopit komplexně a dohledat příčinu, abych mohla jít na kořen věci a zbavit se svých potíží jednou pro vždy.
Znáte to, vždycky něco podstoupíte, a ony se vám potíže zanedlouho vrátí a nebo si předepsanou medikací přivodíte jiné nežádoucí účinky. Přitom jste problému věnovali tolik pozornosti, času a péče. A udělali jste všechno, co vám poradili... Cítila jsem se bezradná. Takové řešení přece postrádá smysl...
A tak jsem začala hledat jiné cesty. Pátrala jsem a četla různé články a knihy o tom, jak strava ovlivňuje zdraví. Že je strava jedním z pilířů zdravého životního stylu, jsem věděla už dávno.
Jenže dostupných informací o jídle bylo tolik, že jsem si přišla ztracená, jako v bludišti, ze kterého nevede cesta ven. Ještě k tomu se prezentované názory často zcela lišily, takže bylo nemožné vyznat se v té směti vzájemně si protiřečících tvrzení o ‚zdravé‘ stravě a vybrat si z nich to pravé.
Metodou pokus-omyl jsem na sobě vyzkoušela nespočet různých přístupů. Toužila jsem se zbavit všech těch věčně se vracejících potíží. Místo toho jsem jen propadala stále větší beznaději a ztrácela důvěru ve všechny rady i v předepisovanou moderní léčbu, která stále nevedla k trvalejšímu zlepšení.
Normální je být zdravý!
Když pak přišly do života děti a s nimi i jejich bolístky, pocit marnosti v hledání se ještě znásobil. Držela jsem v náručí své milované dítko, zcela závislé na mojí pomoci a péči, a dívala se, jak pod vlivem nemoci trpí, strádá a nemůže ani spát. Mísily se ve mně pocity selhání a absolutního zoufalství.
Přece není normální stále řešit nějaké potíže. Normální je být zdravý! Připadala jsem si jako neschopná matka, odsouzená k nekonečnému boji s nemocemi. Přesto jsem v hloubi duše cítila, že pro každého existuje cesta k uzdravení, a toužila ji objevit.
Měla jsem pravdu a má pravá cesta měla teprve začít.
Věděla jsem, že pokud chci žít život ve zdraví a vidět své děti prospívat, musím najít způsob, který nám pomůže vyléčit příčinu, nikoli řešit pouze důsledky a projevy onemocnění.
Sama jsem si nastudovala spoustu zdrojů a pročítala a hledala, abych nakonec zjistila, že pro uzdravení bude třeba uchopit naše problémy jinak, mnohem komplexněji.
A tehdy mě cesty osudu otevřely nové dveře, když mě jako náhradnici zavedly na úžasný kurz vaření a přírodního stravování.
Po mých mnohaletých pokusech a věčném pátrání a testování, jak na mé zdraví jednotlivé potraviny působí, mě principy přirozeného stravování ihned oslovily a dávaly velký smysl.
Konečně všechno do sebe najednou zapadalo. Souvislosti mezi konkrétními potížemi a naší dosavadní stravou se náhle vynořovaly na povrch jako bubliny, které dříve nebo později musí vyplavat na hladinu. A tak jsem se rozhodla vzít zdraví moje i mé rodiny do svých rukou.
Začala jsem komplet měnit náš jídelníček a s ním i další oblasti našeho života. Nastalo období, které sice nebylo lehké, ale naučilo mě mnohé.
Nabyté vědomosti i AHA momenty z právě absolvovaného kurzu jsem krůček po krůčku nadšeně aplikovala do stravování a vaření pro sebe a svou rodinu doma. Získané poznatky a každodenní praxe mě pomohly postupně zcela změnit naše stravovací návyky i vztak k našemu zdraví.
Absolvovala jsem poté ještě několik seminářů a pobytů zaměřených nejen na výživu ale i na celkový životní styl a přístup k životu, který se zdravím i stravou úzce souvisí. A průběžně jsem se učila a zaváděla více a více principů do našeho rodinného stravování i soužití.
V celé rodině se navzdory prvotní nedůvěře velice brzy začaly projevovat účinky této stravy, individuální potíže každého jednotlivce ustupovaly samozřejmě různým tempem, s ohledem na jejich východisko a zdravotní stav.
Dnes jsem šťastná, že jsem různé překážky v podobě vyloučení některých potravin, počátečního nesouhlasu rodiny, nebo i náročného období osvojování si nových zásad vaření, překonala a ve svém odhodlání převzít zodpovědnost za naše zdraví vytrvala.
Zatímco dříve bych často při prvních příznacích zdravotních problémů zamířila do lékárny či k lékaři, abych utlumila projevy nemoci, nyní nasadíme prevenetivně konkrétní potravinu nebo podpůrný prostředek, abychom rozvoji nemoci předešli a hned v počátcích příčinu podchytili.
Právě díky působení na zdroj potíží má přírodní strava léčivé účinky. Jejich zásluhou jsme já ani moje rodina už celé roky nepotřebovali vyhledat lékaře.
S odstupem doby cítím velikou vděčnost, že čas, který jiní stráví v čekárnách, ordinacích nebo nemocní v posteli, můžeme s radostí naplňovat tím, co nás baví a co milujeme. Třeba krásným dnem stráveným s dětmi v lesní školce nebo se svou rodinou na výpravě za dobrodružstvím, nebo kdekoli jinde 🙂
Dlouhodobě je objevené řešení pro nás všechny obrovským přínosem, protože ušetřený čas i peníze jsou nevyčíslitelné a naše zdraví nenahraditelné. Zásady přírodního stravování jsou navíc nejen uzdravující ale mají na lidské tělo i preventivní účinky, které náš organismus ocení tím, že nás odmění odolností a zdravou imunitou, tedy i minimální až nulovou nemocností.
Nyní mám přes deset let zkušeností s přírodním stravováním a léčením vlastní rodiny, a s podporou dalších na jejich cestě za uzdravením. Během té doby jsem posbírala cenné poznatky a získala prožitky na vlastním těle, sledovala postupné pokroky a uzdravování svoje i svých blízkých.
A tak jsem se rozhodla své zkušenosti sdílet i s ostatními lidmi, kteří, stejně jako já před lety, řeší nějaký problém se zdravím a současné zdravotnictví je ne a ne uzdravit.
Už nemusíte tápat, jak na to, cítit se bezmocní, hledat a jezdit na drahé semináře, jako já před lety, a testovat vše na vlastním tělě metodou pokus-omyl. Já jsem už tento kus cesty prošla za vás a mohu vám tak zkrátit vaši cestu ke zdraví.
.